1. |
LEŽATÁ ÚSEČKA
03:09
|
|
||
Nepřímou úměrou tomu jak dochází dech, přibývá lží a iluzí
Pohádka do jedné i druhé kapsy napsaná další probdělou nocí
Další olůvko na přítlak přítomnosti, další ředidlo do krve příčetnosti
Těžká závislost na lehké nezávislosti
Vytknuti mimo množinu
Alespoň na den, hodinu
Vystoupit z rovnice, ze stínu
Zažít ten pocit hrdinů
Úsečka přestane existovat, když jeden pevný bod kamsi zmizí
Pravidla hry se nemění, jen je o mnoho těžší někam mířit
Nekonečno možností, kam sám sebe narýsovat
A šance v řádu statistické chyby se s tím vším nějak smířit
|
||||
2. |
PODLAHA ZŮSTALA MASTNÁ
01:54
|
|||
Zápletka už je kompletní
zbývá jen smrt nebo vítězství
A až zítra se rozední
kdo vzpomene si na poselství
V hlavě zůstanou jen scenérie
a prázdný kecy o tom,
že co nás posílí,
to nás nezabije.
Kameny skáčou po ledě
V mrazu je lehké házet žabky
Po takhle těžkém obědě
Koukáme na rybník radši z dálky
V hlavě zůstanou jen tupý rány
a prázdný kecy o tom
jak si k sobě sedaj
dvě podobný vrány
Podlaha zůstala mastná
výloha naopak čistá
Přes všechno, co se stalo
nehnuli jsme se z místa
|
||||
3. |
NA PLOVÁRNĚ
02:43
|
|||
Stříbrná lžička trčí v zadku
jen místo iniciálů áčko v kroužku
Jiná mutace snobů a fracků,
Před světem venku nasazuje roušku
Styloví punkoví aristokrati
s image mravnostní policie
Koho zesměšnit, koho utratit
zastřihnout jak doma petůnie
Všichni chtěj plavat proti proudu,
zvedat vlny, co loďky převrací
Učit nás kraula, čeřit vodu
Poroučet řekám ať burácí.
Ale vidím jen žluté fleky, jak se na klidné hladině zrcadlí.
Jak se pochčijou vždycky, když mají obětovat svoje pohodlí.
|
||||
4. |
PRIMA SEZÓNA
01:53
|
|||
Závody do vrchu stále čekají na vítěze a hlavní cenu
Musíš makat přesto i proto, že vrchol je stále v nedohlednu
V dubnu i květnu, červnu i lednu
Při správném poměru sebelítosti, touhy a strachu to sakra musí fungovat
Při správném poměru sebelítosti, touhy a strachu. A i patosu musí být tak akorát
Stačí se držet návodu, jak brzy dosáhnout lepších dnů
Nechat si z výšky nasrat na hlavu při plnění vlastních nebo něčích snů
Hovno padá vždycky dolů, v tomhle jedem všichni spolu
V dubnu i květnu, červnu i lednu
|
||||
5. |
||||
Sůl v očích z potem nasáklého prachu.
Krev a moč na podlaze vlaku.
Nápisy "Osvětim" jako (jedno z) řešení opět vystoupili z mlhy
Ještěže (všechny) ty pece nezbourali, možná se budou hodit
Mentalita nenávistné masy
Zůstává nejničivější zbraní
Duší i tělem mučení
Zbraní hromadného ničení
|
||||
6. |
||||
Nápisy na zdech, už se smyly v dešti.
Některé však zůstaly, protože netřeba je měnit
Slepičím pařátem opět vinu věštit
A kamenem či pěstí si svoji cestu klestit
Je třeba vymýtit hlavně morálku, to břímě, co komplikuje život.
Pak je o tolik lehčí škrtnout zápalku a otevřít si pivo.
Zašlapat poslední zbytky lidskosti, neřešit, co je zrada
Rozumět jenom konkrétní bolesti na jatkách uprostřed stáda.
Nemusí být tma, aby bylo temno.
Můžeš umět plavat a přesto klesnout ke dnu.
Nebyl to jenom Auschwitz,
ale i Jasenovac, Hanke, Madagan či Chmelno
|
||||
7. |
ASFALT
03:02
|
|||
Vypil jsem jenom flašku vody
odrazil útok ptáků ze dvou stran
Zatlouk jsem do asfaltu další skoby
Na všechno zůstal zase sám
Každý z nás si hledá svoje hobby
aby mohl říct - to znám!
Stěna je kolmá, povrch se drolí
Klepu se strachy, že mě vítr shodí
Plazím se po břiše, jak na bitevním poli
A všichni kolem normálně chodí
Já se však rozhodně vzdávat nehodlám
Abych mohl říct - vylézt asfaltku? - To znám!
|
||||
8. |
SÍLA NEUHNOUT
01:03
|
|||
Rozklepala se mi kolena
Tentokrát ne ze smrti, ale ze života
Z toho, že neplatí smířená
Slepota ani němota
Že je síla bojovat
Bojovat!
|
||||
9. |
ŽIVOTY TĚCH DRUHÝCH
02:06
|
|||
Cihla mrštěná na hladinu
má přilákat něčí pozornost
Jako když kováte kovadlinu
a nebo pálíte další most
Když hledáte na koho shodit vinu
na kom si vybít svoji zlost
Kráčíte světem vlastních stínů
v rukách milost či nemilost
S úšklebkem marného boje, z hladiny mizí kruhy
My radši než ty svoje, pozorujem životy těch druhých
Vítr tak krásně duje, praská oheň ve trámech suchých
My radši než ty svoje, soudíme životy těch druhých
Svěcení v moři krve, příznaky duchem chudých
My radši než ty svoje, marníme životy těch druhých
Stejně dnes jako prve, je prázdnota v našich očích
A tak radši než ty svoje, žijeme životy těch druhých
|
||||
10. |
ŽIVOTY NÁS SAMÝCH
03:23
|
|||
Svět je jak žalář,
na provaze pes,
jak ďáblův farář
a pedofilní kněz;
k poplachu bije zlostí,
kde soucit stal se jen
vlastní sebelítostí.
|
Streaming and Download help
If you like KOVADLINA, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp